Sagvan Tofi vtipkuje s kozou Katky Brožové

Původně jsem chtěl napsat esej o osmé epištole apoštola Pavla ve svévolné interpretaci podnapilých ateistů, ale zasáhl osud - moje babička. Bábinka je žena s vlasy bílými jako kravské mléko, která neustále glosuje své okolí vtipy, za něž by dostal Sagvan Tofi ve svém nováckém pseudopořadu cenu TýTý.

A protože mám dneska rozkošný horoskop, který praví, že Merkur a Slunce vám dávají tolik příležitostí cítit se svobodně (poznali jste správně, jsem vodnář, ale na světě se dějou i horší věci), rozhodl jsem se osvobodit svou mysl jako pravý stoik a usedl vedle zralé ženy před televizní obrazovku. Běžela zrovna čtvrtá řada Pojišťovny štěstí a.k.a. večerníčku pro dospělé, alis porna pro impotenty, neboli komiksu pro důchodce; bo tomu říkejme (s)prostě jen seriál.

Všehovšudy jsem viděl asi jen dva díly (každý v mládí hřešil po svém), ale babička - žena činu, křížovek a seriálů - mi během minuty udělala krátký diskurz. Musím uznat, že jsem viděl i blbější pořady, ale tohle konstatování je ovlivněno lahví stolního vína pochybné kvality, které jsem během "Felliniho noci" spotřeboval. A pak že pud sebezáchovy neexistuje!

Co mě ale šokovalo, nebyly herecké výkony a kozy Katky Brožové, ale samotná bábinka. Ta na konci dílu, během kterého Kotek zbouchl po měsíci chození nějakou rajdu, šéf si vzal třikrát rozvedenou sekretářku a Brožová sbalila zvěrolékaře na svoji nemocnou kozu (tentokrát mečela, měla vemeno a spolkla dudlík - šlo totiž o živou kozu), tak ta plavovlasá žena se zelenýma očima a zlatým křížkem na hrudi řekla, že se tam dneska stalo úplný hovno. Holt starou generaci už jen tak něco nerozhází...