Finanční krize kastruje a naplní vám žaludek

Občas žasnu, čeho jsou moji rodiče v mé nepřítomnosti schopni. Po dvou týdnech je celý nadšený vítám s (prázdnou) lahví v ruce, když v tom mi zkazí radost letmý pohled na jídelní stůl, kde se válí časopis Květy.

Pivní zátka nepadá ale daleko od flašky a hned další den zaujatě listuju plátkem, za který je někdo ochoten obětovat 30 kč. Do kolen mě okamžitě položí fatalistický úvodník šéfredaktora, který skuhrá nad klimatologickými podmínkami a celý v depresích si stěžuje na absenci jara a podzimu. Nakonec se se čtenáři rozloučí dušínovským pozdravem Přeji klidný týden!

Listuju.
Recepty.
Listuju.
Dejdar chce žalovat bulvár.
Listuju.
Konec telefonních budek.
Listuju.
Reklama na dámské spodní prádlo. (Zatím nejzajímavější stránka.)
Listuju.
Domácí poradna.
Listuju.
Návody na hubnutí.
Listuju.
Zvracím.

Abych Květě nekřivdil, tak přeci jen mě jeden článek zaujal. Nesl poetický název Tolik stojí zdraví a překvapil mě, jak moc byl pohlavně vyvážen. Aktuálně reflektoval současnou hospodářskou krizi, a pokud jste jako muž (ne)šťastnou náhodou přišel o obě varlata, pojišťovna by vám měla podle vyhlášky ministerstva vyplatit na ruku 144 000. Ženský na tom byly na korunu stejně. Při ztrátě penisu (asi myšleno při nezvratné deformaci, ne když vám zmizí v partnerčiných ústech) si přijdete taky na 144 000,- a pokud jste nedej bože žena a kvůli úrazu, teď cituji, "máte zdeformovanou pochvu, což znemožňuje pohlavní styk", dostane taky 144 klacků.

Genderová parita evidentně zasáhla v plné síle i zdravotnictví. Na tom by nebylo nic tak hrůzyplného. Spíš se mi líbí, že ministerstvo konečně ocenilo, kolik stojí pohlavní styk s ženou. Když pak vidíte, za kolik jdou holky na Václaváku, sami nejlépe ucítíte, že finanční krize udeřila v plné síle. Za chvilku budou ty chudinky chodit jen za teplé do žaludku.

Kterak Dášenka frndu ukázala

O psech je spousta krásných citátů. Některý z nich jsou šílený pekla, které rozbrečí nejednu ženu se zubní protézou, jiné naopak pohladí po duši jako bičování ostnatým drátem.

"Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni."

"Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe."

"Za peníze si můžeš koupit docela dobrého psa, ale nekoupíš si jeho zavrtění ocasu."

Ano ano ano,už končím, mám slzy na krajíčku a pod slovním spojením "zavrtět ocasem" si rozhodně nevybavím rozněžnělé štěně. Důvod těchto citátů, které se naučím nazpaměť, abych je mohl recitovat po parcích a lavičkách starým důchodkyním a získal si tak přízeň jejich vnuček, je prostý - Nedávno jsem byl v hospodě, kde jsem si vychutnával americkou whisky s českým ledem. U protějšího stolu ležel pes, jehož krásu a moudrost bych ocenil asi až za několik let. Tehdy mě zajímalo hlavně pohlaví toho krásného čtyřnohého stvoření.

Pes byl hnědozlatý jako ranní stolice a měl dlouhé, plandavé uši, které podtrhovaly jeho flegmatickou povahu. Neustále na mě mrkal, a když jsem mu svou náklonnost opětoval cynickým úsměvem, zavrtěl ocasem. Najednou mi připadlo, že to zvíře ke mně cítí víc než jen obdiv poddaného tvora k nadřazenému. Mrkalo střídavě očima, předvádělo se, chvíli leželo, pak se drbalo, pak funělo, pak spalo, prostě nevědělo, jak na sebe upozornit.

Třináctou komnatou toho čokliska ale bylo jeho pohlaví. Držím se zásady, že muž se má ženě dívat neustále do očí, i kdyby žádné neměla, jenže u zvířat tahle taktika jaksi selhávala. Když jsem už vyzkoušel všechny možné triky, jak se psovi dostat pod ocas (nezabrala ani na místě sepsaná báseň Variace na Dášenku, aneb kdo kouše neštěká), chystal jsem se zaplatit. Poprosil jsme vrchní o účet a ve špatné náladě se zvedal k odchodu. V tu chvíli jako by ta němá tvář poznala, že snad i ona zašla ve své neústupnosti a tajemnosti až příliš daleko a že by tato předstíraná nedostupnost mohla mít fatální následky.

Naposledy se potkaly naše pohledy. Pes si lehl na bok a hlasitě zaštěkal. Život v hospodě jako by se zastavil. Bylo slyšet jen cinkání půllitrů a tlukot mého srdce. Cítil jsem, že přichází okamžik pravdy. Pes hmouřil oči jako kovboj před posledním soubojem a pomalu roztahoval nohy... Vysychalo mi v krku a nebyl jsem schopen se ani pohnout. Na tenhle okamžik jsem čekal celých deset minut, ale když se sen najednou začal stávat realitou, nemohl jsme věřit svým modrým očím. Zbývalo jen několik centimetrů! A pak tam najednou stál přede mnou v celé své zvířecí kráse. Roztažené nohy a upřímný pohled; jak moc se ten psík musel cítit poníženě...

Stál tam a bezostyšně dával na obdiv své pohlaví okolnímu světu... V tu chvíli mi ho bylo líto. Byl ve své obnaženosti tak sám a přitom mu to mohlo být jedno, protože to byla... čubka!!!

On je žena

Mám problémy s identitou. Tím nemyslím, že bych se rád vydával za Leška Semelku a ukazoval na netu svoje obnažené tělo plné sličných špeků. Prostě si rád představuju, jaké by to bylo být žebrem onoho slavného Adama. Začalo to teprve nedávno, když jsem si představil, že bych si jako ženská chtěl užít sám se sebou jako s chlapem. Okamžitě mi vyschlo v krku a zvlhlo v klíně.

Na čas jsem uložil svoji úchylku / přednost k ledu, ale před pár týdny jsem se přistihl, že se zvráceným úsměvem na tváři odpovídám na test jednoho serveru pro ženy.
Zajímalo mě, jestli jsem věrnou a milující partnerkou.
Jestli jsem doma v bezpečí.
Jestli správně vařím.
Jestli mi stačí můj chlap v posteli.
Jestli znám příčiny svojí celulitidy.
Jestli umím správně žárlit.
Jak jsem na tom po svátcích.
A jestli ze mě jednou bude dobrá šéfová.

Osobně mě mrzí, že podobné testy nemají chlapi. Musíme se spokojit s primitivními kvízy, jestli jsem radši na blondýnky nebo brunety, jestli mám radši orální sex nebo anál, jestli piju radši desítku nebo dvanáctku, jestli mě baví víc fotbal nebo hokej nebo jestli radši prdím nebo krkám.

Takže jak se všude možně píše, že každá žena má v sobě kus muže (a tím nemyslím jen při sexu), tak i každý muž má v sobě kus ženy. Bohužel někteří z nás jen na tom internetu...

Klitoris jako digitálky současného světa

Se sebevzděláváním nemám problém. Baví mě se dozvídat věci, které se mi dřív nebo později můžou v životě hodit. Zatím mi jaksi uniká podstata navštěvování kurzu svahilštiny pro začátečníky, ale když si každý večer kliknu na iDnes.cz na rubriku Xman, můj život rázem získává jiný, řekněme testosteronový rozměr.

Dozvím se třeba, jaká největší klišé používám v posteli. Když holku na místo pár facek jen hladím po tváři a šeptám jí do ucha, že ten nový heřmánkový šampón nenásilně zvýraznil její přírodní stránku ženství, jsem údajně zženštilej milenec.

Když dívce jezdím po klitorisu jazykem proti směru hodinových ručiček, jsem zpátečnickej. Dneska letí ve směru ručiček.

Když neměním polohy každých pět minut, vypovídá to o mém nezájmu o partnerčiny pocity.

Když měním polohy každé čtyři minuty, znemožním partnerce dostatečně prožít sex a nikdy ji neprovedu medovým rájem bouřlivého orgasmu.

Když pravidelně masturbuju, hrozí mi v pozdním věku sexuální deviace.

Když pravidelně nemasturbuju, měl bych navštívit sexuologa a nechat si předepsat prášky na zvýšení sexuálního apetitu.

Atakdále.

Začínám se obávat, že když mi penis nebude podle iDnes.cz v pohotovostním režimu stát v určitém úhlu, bude to cosi vypovídat o mém profesním životě, a podle velikosti varlat si jednou budu moct určit, kým jsem byl v minulém životě. Ach jo, dneska si člověk přečte jen samý ptákoviny.

Velikonoční citát

Ženu jsem neměl sto roků, vypadá to u mě, jako bych vykradl spermobanku.

Peťo Tázok

S kurvama za lepší zítřky

Kapitalismus má skryté kouzlo v tom, že si díky němu můžete koupit téměř vše. A když je šikovný obchodník, je spokojený zákazník. Jednoduchá rovnice, kterou spousta lidí nechápe. Když ji ale někdo z osvícených byznysmenů pochopí a ještě si ji mírně upraví k obrazu svému, platící rád vysází na stůl těžce vydělané bankovky a v očích mu budou hořet plamínky štěstí jako dvě zapálené svíčky na venkovském hrobě.

Když jsem se dozvěděl, že Ryanair zlevní letenky na úkor placení na záchodech (zajímalo by mě, když dostanu kdesi nad Berlínem průjem a po třetím kole mi dojdou žetony, jak to budou letušky řešit), bral jsem to jako roztomilý žert, jak na sebe strhnout mediální pozornost. Když s něčím podobným pak přišel jeden asijský hotel - za pětihvězdičkový hotel zaplatíte cca 200 kč, jen je potřeba udělat rezervaci rok dopředu, nepoužívat sprchu, klimatizaci, ručník, mýdlo a nechrápat - řekl jsem si, že šikmooký přijdou na všechno.

Jak jsem nad tím ale tak přemýšlel, tak mi došlo, že se jedná o model, který čeká zářivá budoucnost. Vím, že ze mě obchodník nikdy nebude, takže aspoň teď někoho inspiruju a dotyčný mi pak může posílat třeba 10 % ze svého zisku. Představte si, že vlastníte vykřičený dům a.k.a. kurvinec. Připravíte pro zákazníky skvělou nabídku - když se u vás zaregistrují, získají členskou kartu. Na tu jim bude při každé návštěvě poskytnuta sleva 15 % na veškeré orální služby, tedy i povídání s dotyčnou a čištění zubů (každej má tu svoji úchylku).

Díky klubové kartě si budou moct zarezervovat svoji oblíbenou prostitutku půl roku dopředu, čímž získají nárok na 25% slevu. Pokud pak nebudou s dámou provádět anální sex, orál, bičování, poutání, ponižování, močení, kálení a líbání, nabídnete jim další slevu 10 %. Tím se zákazník - teda vy, já nebo Nora - dostane nad magickou hranici 50 % slevy na kurvu, což je nabídka, která už stojí za zvážení.

A protože loučení by mělo být šťastné, nabídne každá z dam odcházejícímu zákazníkovi barevné lízátko, aby věděl, že život ve vašem šlapkahouseu je sladký!

Optimista

Návrat do reality bolí. Bolí, protože realita je hnusná děvka. Je to jako bych prošel králičí norou (nic osobního, Noro) a místo pohádky na mě čekal Freddy Krueger.
Zimní idylka vyprchává stejně rychle jako alkohol z mé krve.
Jarní slunce si bezstarostně svítí na vybledlé obloze a na mě se hrne uzávěrka, státnice a velikonoční přejídání se uvařenými vejci.
Blíží se léto a já bych radši sníh.
A nejhorší na tom všem je, že už ani ty velké lásky nejsou to, co bývaly...

Vrchní, krkni

Včera jsem se vrátil z Erasmu. Tři měsíce ve Finsku, kde je alkohol stejně cenově nedostupný jako nenakažená prostitutka na Václaváku, ve mně zanechaly jediné - obrovskou kocovinu. Teď se za trest zmítám v horečkách, chce se mi zvracet a bolí mě hlava a můj sexuální apetit je na úrovni 80letého důchodce. Ale jak řekl Pepíček Abrhám svému synovi ve Vrchní, prchni - Byl jsem v žitě...