Kterak láska měla žaludkem projít

Svého času jsem v mladické nerozvážnosti navštěvoval jistý ústav, ve kterém se stoprocentně dostanete lidem pod kůži. Tím nechci říct, že by se mi pitvy líbily. Jedná se totiž o velmi inspirativní prostředí, ve kterém se kromě rozřezávání lidí, zkoumání dutiny břišní a posmrtné stimulaci pohlavních orgánů odehrává i spousta jiných, daleko smutnějších historek.

Jednu z nich mi vyprávěla v opilecké rozvážnosti kamarádka. Její chlapec se na medicínské praxi setkal na ambulanci se zajímavým úrazem - na pohotovost přišli v podvečerních hodinách muž a žena. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby dotyčná neměla půlku obličeje od krve a modřin. Případ jako pro Columba se z toho stal až tehdy, kdy se muž svěřil s tím, že má svého velikána pokousaného, jako by si před spaním hrál nahej s rotvajlerem.

Zkuste chvíli hádat, co se stalo. Jestli vás napadlo, že muž fackoval svým penisem manželku kvůli správnému prokrvení kůže, jste na omylu.
Blížil se totiž čas večeře a muž chtěl své drahé udělat radost. A protože láska prochází žaludkem, rozhodl se, že udělá palačinky. Jenže znáte to. Stojíte v trenkách u sporáku, máslo se pomaaaaaaaaaalu rozpouští, vteřinovka na hodinkách se skoro nehýbe a celkově si připadáte, jako byste se zasekli v bullet-timeu.

Štěstí, že máte šikovnou ženu, která vytuší, kdy se sluší potěšit svého muže. A jak se tak kouřilo ze sporáku a pánve, začalo se kouřit i před sporákem. Mužská pánev začínala být rozpálená stejně jako máslo na pánvičce - mohlo se začít palačinkovat.

Po minutě byla jedna polovina (palačinky) hotová a muž, zcela zbaven v ten moment smyslů, hodlal své ženě předvést své kulinářské umění a palačinku chtěl obrátit ve vzduchu. Avšak jak se tak třepotala a různě kroutila a pomalu padala, pánev zůstala mimo dráhu letu a těsto skončilo na právě se zakuckávající ženě.

Následovala reakce na akci - spálená hlava, křeč v puse, zuby, penis, bolest, leknutí, máchnutí pánví, hlava, dutý zvuk, křik, krev, ticho, ambulance, obvaz, hlad. Takže poučení závěrem - nekuřte při vaření, škodí to zdraví.

O tvrďácých

Řekni mi, v jakých skupinách na Facebooku jsi, a já ti řeknu, jakým jsi člověkem. Spousta mých známých, které bych tipoval na zaryté intelektuály, co by se na polonahou modelku dívali se stejným odporem jako příslušníci Národního odporu na koncert Gipsy.cz, mi ale na Facebooku vyrazila svěží dech z úst.

Jeden z nich si vesele diskutuje na fanouškovských stránkách Prdelky (popis sekce - Jen pro zábavu), druhý si libuje nad filmografií blonďaté pornoherečky Velicity Von. Nic proti vám knihofilové, já sám jsem fanouškem Silvie Saint a mým virtuálním přítelem je 24,5 cm dlouhý Robert Rosenberg.

Co nabízí takové digitální kamarádství? Předně Robert píše každému ze svých "friends" k narozeninám na Zeď blahopřání, které mohou ostatní obdivovat / opovrhovat. Ano, psal i mně! Bohužel zrovna v den mých narozenin Robertovi zrušili profil kvůli údajné pornografii (kohosi urazily jeho fotky "z dovolené v Karibiku").

Daleko zajímavější jsou ale Robertovy statusy, ve kterých se svěřuje, co zrovna dělá. Co mu ale bůh nadělil dole, to mu ubral nahoře. Takže se dozvím, že Robert jde do posylovny, potom si dá pivo a nakonec pak alou do postele, protože ho ráno čeká sex a natáčení.

Gramatický chyby spousta lidí nemůže překousnout, a proto se mu neustále ti slabomyslní jedinci smějou. Robert je ale tvrdej nejen penisem, ale i povahou a rozhodl se, že bude tvrdej i písmem a píše (někdy) naschvál všude tvrdé y. Takže teď pyje pyvo (nechtěný dvojsmysl) nebo jde cvycyt pak na fyrmu potom na hokej slavya plzen a do radya.

Poučení závěrem? Takhle to dopadá, když chce bejt někdo tvrdej za každou cenu...

O složitých věcech

O víkendu jsem pocítil hořkost paradoxů. Po dvou měsících jsem konečně ochutnal cosi českého - kamarádka uvařila guláš s párkem. Plechový hrnec plný červené polívky voněl tak krásně, až jsem se cítil jako Lešek Semelka na nudistické pláži. Bylo prostřeno k večeři, piva nachlazená, chleby namazané, trenky vyměněné, ústní voda aplikovaná - v ten posvátný moment to vypadalo, že tak idylickou situaci nemůže nic na světě zničit.

Život si ale dokáže s člověkem někdy až krutě pohrát, takže zatímco jsem pomalu foukal lžíci horkého guláše, krátil jsem si čas zkoumáním barevných magnetků, které visely na lednici. Tento druh krácení času před konzumací polévky zdál se mi být poněkud šťastným až do chvíle, kdy jsem narazil na magnet, který hrdě hlásal motto:

Ženy mají rády prosté a jednoduché věci - muže.

Naprosto nevědomky jsem se ocitl ve feministickém doupěti. Kamarádka se jen usmívala a já sbíral odvahu, abych se jí zeptal na otázku, která rozhodne, zda guláš zůstane uvnitř mě, nebo půjde ven.
"Jsi feministka, nebo ne?" zašeptal jsem.
Ticho.
Zkusil jsem svoji otázku přeformulovat jinak.
"Považuješ penis za stejný přežitek jako osmičky zuby?"
Guláš se začal hrnout nebezpečně nahoru.
Odpověď nepřicházela, v krku jsem už cítil teplo, párky a nedovařenou bramboru.
"Ne, to mám od známé, ta je feministka," řekla.

Vesele jsem polkl a nadšeně si otevřel další pivo. Následovala asi půl hodinová debata o feminizaci mužů (když vás někdo oslovuje slečínko, jedná se o tzv. feminizaci přímou), kterou ukončila až čerstvě upečená bublanina. Výborná bublanina, kvůli které jsem byl ochoten odpustit si poznámku, že slovo feminismus je mužského rodu...

Lihobraní

Štěstí přeje alkoholikům, nikoliv střízlivějícím. Včerejší oslavy pátku, dnu tak důležitém, protože předchází sobotě, jsem prožil, ani nevím jak. Dvakrát jsem spadl na kole, nic mě nebolelo. Dneska nemůžu skoro chodit. Už se přestávám smát důchodcům a lidem, jimž kyčelní klouby popraskaly jak skořápky od oříšků. Sám si připadám jako ideální kandidát na novou reklamu na Wobenzym.

Motto dne: alkohol v malých dávkách pomáhá, ve velkých léčí. Asi pojedu na léčebnou kúru.

Moje babička nemá ráda Toma Cruise

Všechny problémy tohoto světa mohou být vyřešeny opatrným používáním výbušnin.

To není výňatek z iráckého manuálu "Jak nejlépe ugrilovat 30 lidí výbušninou C-4", ale seriózně myšlená hláška z filmu Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli. Tomáše mám rád hlavně pro jeho osudové pohledy - vteřinový záběr na jeho tvář a hned víte, že musí být pěkně na hovno nést tíhu světa jen na svých scientologických bedrech.

Valkýra je docela zvrácenej film, i když se tváří jako načančaná lolitka. Hlavní hrdina je jednookej, chybí mu pravá ruka, se kterou dokonce i hajluje, a když se setká s Hitlerem mezi třema očima, divák cítí smutek a lítost, že si s ním Tom nemůže potřást pravicí.

Všude se třepotají vlajky s hákovými kříži, plave se v bazénu s hákovým křížem a v DVD edici pro dospělé se objeví i vystříhané scény, v nichž mají německé dívky dole vyholený hákový kříž.

Takže když kamarádka v půlce filmu řekla, že ji stejně ty hákové kříže a červeno-bílo-černé vlajky hrozně fascinují, bral jsem to jako nechtěný účinek filmu. O pár minut déle jsem se dozvěděl, že má doma i tričko s hákovým křížem. "Ale nemůžu ho moc nosit," řekla smutně. "Babička by to asi moc nepochopila."

Moje bábina by asi taky koukala, kdybych přišel na nedělní sekanou v triku s hákovým křížem, vesele zahajloval, zastřelil její dvě židovské kamarádky a nakonec ji s nadšením objal. Inu, některé generační rozdíly nikdy nepřekonáme.

Slováci chodí na kafe se Schwarzeneggrem

Slovensko pro mě po minulém víkendu nebudou už jen halušky, Kontrafakt a Vlado Mečiar. Na jednom z večírků jsem v opileckém pomatení zaklepal na dveře jednoho z pokojů a bez zbytečných zdvořilostních frází nakráčel dovnitř. U stolu sedělo trio chalanů, jejichž výraz ve tváři v lecčems připomínal herecké vrcholy Arnolda Schwarzeneggra.

Co na tom, že byly dvě hodiny ráno a ze mě to táhlo jako z nedopitého půllitru. Naštěstí se za mnou vynořila blonďatá kamarádka, což dotyčné přesvědčilo v tom, že to s nimi myslím dobře. A chalani pak nalejvali a nalejvali, až se s námi celou noc točil svět. Když jsem se jich za hodinu zeptal, co to pijeme, že mi to připomíná kafe mojí babičky (což neměla být lichotka), tak řekli, že v tom kafe je. Mimo jiné. A také další dva druhy alkoholu.

Když jsem pak nad ránem ulehal do prachem pokryté postele, venku padaly sněhové vločky a v místnosti nade mnou se loučil se sobotou jeden ze studentů hlasitým zvracením. Přikryl jsem se dekou a spokojeně si oddychl. Za dvě hodiny jsem otevřel oči. Místnost prosvětlovalo přicházející ráno, soused spokojeně spal a svět se se mnou točil jako pes za svým ocasem.

Hodinu nato jsem nasraně vstal, našel na netu mapu Slovenska a celý den plival na monitor. Tak nějak mi totiž nedošlo, že když celou noc pijete kafe v domnění, že to je slovenský národní likér s příchutí kávy, asi jen těžko zahmouříte oči.

A už nějak začínám chápat slova slovenské hymny, kdy Slováci ožijů. Ožijů, protože pokud budou dál chlastat tenhle driják, nikdy neusnou...

Urologický čaj vám najde partnera!

Na vztazích mezi mužem a ženou mě nikdy nepřestávají překvapovat důvody, kvůli kterým se dotyčná dvojice rozhodne sdílet spolu víc než jen společný záchod. Ti méně nápadití si vybírají partnery podle horoskopu, jiní si vyrobí panenku voodoo a na místo hlavy přilepí fotku své milované a pak ji celou noc píchají - jehlou samozřejmě.

Jsou mezi námi tací, například já, kteří si vyberou široko daleko tu nejkrásnější, nejchytřejší a nejpůvabnější osobu, takže tomu zbytku nezbývá nic jiného, než jen smutně koukat a vymýšlet další způsoby, jak zjistit, jestli neexistuje aspoň šedivý odstín té, která sdílí toaletní mísu s někým jiným.

A protože lidský druh je ve své podstatě strašně zvrhlej, pátrací způsoby jsou někdy stejně sofistikované jako otázky Václava Moravce po vydatné babiččině sekané. Jeden z děsivých příkladů, kterak si sehnat partnera a způsobit mu psychickou újmu na celý život, mi nedávno řekla kamarádka. Svěřila se mi, že jeden její známý si vybírá holky podobně jako pes. Nejdřív si samičku fenečku hezky očuchá, pak kolem ní chvíli běhá a vrtí "ocasem", čas od čas zaštěká a nakonec si svoje budoucí teritorium označkuje - prostě a jednoduše dotyčnou dámu pochčije jako patník.

Ano, chlapec má lehkou úchylku. Zařadil bych ji do kategorie "když musíš, tak musíš". Podobný způsob praktikuje už delší dobu a jak už to u géniů bývá, začátky byly hodně těžké. Ale když ho miluješ, není co řešit. Takže dámy, jestli vás někdy někde někdo úžasný sbalí a vy se ve tři ráno vzbudíte v jeho posteli celá mokrá a nebude to vzrušením, vzpomeňte si na má slova a buďte k dotyčnému hodná, protože vám právě vyznal svou lásku!

Karel Gott kouří startky a nesnáší Pixies!

Helsinky a Tallinn od sebe dělí jen dvě hodiny plavby trajektem, přesto cítíte, že obě města rozděluje něco víc než jen zamrzlé moře a spotřeba vodky. Kdybych měl použít přirovnání, tak jsou Helsinky to samé, jako kdybyste chodili s dokonalou holkou, která ráda žehlí, pere, kouří (vás), jezdí na kole, čte Palahniuka, recituje zpaměti Baudelaira, mezi její nejoblíbenější kapely patří Joy Division a Pixies a z hlavy jí rostou dlouhé blonďaté vlasy, jež lemují sytě modré oči.

Oproti ní Tallinn - ta kočka od vedle, co si ujíždí na Karlu Gottovi, nejraději čte vánoční recepty, kouří jen startky a za vrchol poezie považuje texty Richarda Krajča. Oči má zakalené jako dvě láhve vodky a ústa jako vysekanou díru v zamrzlém jezeře.

Když vedle sebe postavíte Helsinky a Tallinn a máte obě varlata pohromadě, sáhnete jasně po Tallinnu. Ne proto, že vás rajcuje představa, jak své drahé vysvětlujete, že Michal Viewegh opravdu nenapsal Psohlavce, ale proto, že tahle holka je tak ujetá, že vám to vlastně připadá normální.

Nejpalčivějším rozdílem mezi Finskem a Estonskem bylo, že v Heslinkách se mi nepodařilo za celou dobu najít žádný sexshop. Objevil jsem kostel vysekaný ve skále, zasněženou pláž, na kterou se šlo přes pravoslavný hřbitov, a metalový klub, ale po obchodu s "turistickými suvenýry" ani vidu. Takže na finské lolitky na VHS můžete zapomenout.

Oproti tomu Tallinn se honosí krásným historickým centrem, které obepínají středověké hradby a nonstop otevřený dvoupatrový dům s podmanivě blikajícím neonem SexShop. Srdce a další orgány našince okamžitě zjihnou při pohledu na ten skvost. Najednou začnete cítit, že ta divná holka od vedle je vlastně docela fajn. A kdyby si ještě odbarvila vlasy na blond...

Lihový testament

Připadám si jako loser, kterého celý život hladili po hlavě, drbali za uchem a říkali, že se jednou stane princem na bílém koni, jenž se svým kopí probodne všechny řitě světa, i tu svou...
Estonský Tallinn mi vzal o sobě samém veškeré iluze. Jestli jsem se dříve holedbal, že mi na prsou visí řád čestného alkoholika, tak po minulém víkendu musím pověsit svoje stále zdravá játra na hřebík. Tolik opilých a opíjejích se lidí na tak malém prostoru jsem viděl naposledy na oslavě svých narozenin.

Rád bych napsal, že se stále vzpamatovávám z obrovské kocoviny, ale pravda je, že jsem vystřízlivěl - ze sebe. A pokud mi někdo teď řekne, že má problémy s alkoholem a bude u toho stát na nohou a dívat se mi do obličeje, poliju ho absintem a škrtnu sirkou. Aby konečně poznal, jaký to je být zapálený do chlastu!

Jak vystrčená prdel do světa šla

Situace na zdejším alkoholovém trhu se značně vyhrotila. Po poslední party se moje játra cítí jako pornohercův penis po týdenním natáčení. Peněženka na tom není o moc lépe. A když na vás začnou sousedi volat v 5 ráno policii, že svou afterparty rušíte ranní klid, je na čase vystrčit na tohle město holou prdel a na týden odjet pryč.

Jedu tedy na týdenní soustředění do Hell-sinek a Tallinu, kde budu čerpat síly na poslední měsíc Erasmu ve Finsku. Pokud má někdo zájem koupit finské / estonské porno, alkohol nebo jiné hodnotné suvenýry, není problém. Očekávajte ale severoevropskou přirážku...

Střííííííkej

Snažím se, aby úroveň tohoto blogu vůbec nějakou úroveň měla, ale když se dočtu, že londýnský kadeřnický salon nabízí za lidových 1400 Kč speciální vlasovou kúru, nemůžu si pomoct.

Britské paničky tam mají jedinečnou možnost nechat si za 55 liber rozetřít sperma od býka plemene Aberdeen Angus do svých mastných vlasů. Sice mi uniká prostředek, kterým si dotyčné mohou ověřit, že ta životadárná látka opravdu pochází z útrob vznešeného bejka a ne od polských brigádníků, ale důležitější je zřejmě ten pocit.

Takže pokud nemáte po ruce nějaké zvíře a došel vám šampón, řekněte svému kamarádovi, protože letos poletí ve vlasech sperma. Teda spíš poteče...