Celý víkend se nesl v tom, že se mi konečně podařilo ztopořit penis jménem kultura a po celé dva dny jsem z něho mohl bezstarostně sát. O World Press Photo zmínka padla, ale nejen fotografií je platící divák živ. Další na řadu přišel film René. Časosběrný dokument Helenky Třeštíkové vypráví o jednom roztomilém pánovi, který svůj volný čas tráví ve vězení a na místních hajzlíkách sepisuje knížky. Snažil jsem zapamatovat několik citátů, ale lihové lézy na mém mozku zachytily jen fragmenty typu: Bůh neexistuje, vzal si dovolenou a čte si porno (nebo tak nějak).René je jako špatná postavička z románového bestselleru (teď nemám na mysli knížky Michala Viewegha). Nejenže vykrade byt samotné režisérky a čmajzne jí digitální kameru, kterou mu Helenka v dobré víře svěří. Ale nedaří se mu navázat ani "kladný, silný emocionální vztah k osobě, ideji nebo věci, v některých podobách přecházející až k obecnějšímu ztotožnění s altruistickými morálními hodnotami," jak LÁSKU charakterizuje vždy geniální wikipedia. Svou milou najde jednou vyfocenou, kterak zfetovaná ukazuje světu na obdiv (údajně) osmý div světa v jednom pornočasopisu (název se mi nepodařilo rozluštit, ale Náruživá mláďata to nejsou).
Jo, je to smutnej biják, ale brečet po něm nebudete. Jen si sobecky pohladíte svoje ego a do ouška si zašeptáte, že na tom nejste vůbec špatně. Že ten váš zkurvenej život je ve skutečnosti pořádný terno!
Žádné komentáře:
Okomentovat