středa 10. září 2008

Zvířecí sado maso

Zemřel mi leguán do hrobu dán, sirota po něm zůstal, chtělo se mi zvolat po jeho nedávné prohlídce u zvěrodoktora. Mitch, jak sofistikovaně přezdívám svého zeleného fellu, totiž dostal zácpu a nemohl si týden dojít tam, kam jednou musí i královští leguáni. Načež musel být hospitalizován. Zní to absurdně, ale když otec vytahoval peněženku s cílem uhradit lékařský zákrok, s láskou vzpomínal na symbolické Julínkovné u zubaře.

Daleko děsivější než obsah Mitchových střev ale bylo zjištění, že leguán není ve skutečnosti leguán, ale je to leguání bitch. Prostě leguánka. Zvířecí gynekolog udělal důkladné prošetření a potvrdil moje dřívější domněnky.

Mám tedy doma zelenou samici, která mě pokaždé, když ji vezmu za tlapku a snažím se navázat důvěrnější vztah, tak mě pokaždé jebne ocasem po ruce a jako bonus přidá škrábanec svým pařátem. Někdo by řekl, že co se škádlívá, to se rádo mívá. Tady ale půjde jen o čistý, pudový chtíč.

Napadá mě jediné řešení, jak zažehnat náhlou krizi našeho pětiletého vztahu. Musím zajít do zverimexu a optat se, jestli nemají ještěří pouta a bičík... Odměna bude, ehm, bolestivá... ale co bych pro svoji domácí mazlinku neudělal, žejo.

3 komentáře:

Peťa řekl(a)...

Zamilovaná leguánka se zácpou.. no, rozhodně máš vkus. Tak ať Vám to vydrží, děti...

kaača řekl(a)...

tak hlavně aby tvoje leguání bitch byla v pořádku a mohli ste se mít rádi.. vždyť překonat po pěti letech vztahu šok, že ten, s kým žiješ, není on ale ona.. to musel bejt nářez!
:D

Markus řekl(a)...

mi povidej, sakra, asi chtěla, abych vzteky zezelenal:)