Boží mlejny

Nijak se nevyžívám ve fňukání, ale není tady nikdo, kdo by mě podrbal mezi nohama a řekl, že to bude zase dobrý. Že se mi ten zánět oka zlepší. Že voda v našem snobáckým bazénu bude mít pod 30 stupňů. Že ty státnice udělám a pak si budu moct měsíc poctivě lihovat pracně naučený kraviny pryč z kebule. Že mě přestane bolet hlava a v krku. Že si nebudu muset dělat svařák a srkat ho na půdě, kde to žhne jako v kurevský Keni. Vole jestli tohle je nějaká zvrácená metafora božích mlejnů, tak teď melou, jako kdyby běžely na naftovej agregát.