Sestřenky rychle rostoucí fakanče jménem Anetka toho moc nenamluví. Ráda kadí, papá a spinká. Tím se hodně podobá mému leguánovi, který si v tomhle rituálním trojboji našel smysl života. S postupem měsíců jí ale z pusiny vypadne kromě rozžvýkaného masa i nějaké to neidentifikovatelné slovo. Třeba papi znamená, že má hlad. Bumbi, že má žízeň. Čuli, že má ráda pissing. Prostě takový běžný skřeky.
Anet chodí už do školky, kde si dokáže solidně zjednat pořádek. Jenže tam holka nešťastná chytla vši. A těm moc člověk neporučí. Když já měl vši, jezdil se mnou ctěný pan otec celý den po městě a strkal holičkám flašky (samozřejmě že do kapes), aby ze mě udělaly malého Landu. Teď na to prej mají šampony. Třikrát vydrhnout a hlava je bez vší. Anet to ale poněkud rozmrzelo. Hrdě totiž vystavovala svoji hřívu a lákala chlapečky na malá zvířátka, co má v hlavě. A teď má útrum. Je čistá...už pár dní v tom nelítá. Ani jedno zvířátko...Snad se v ní v budoucnosti neprojeví nějaké zoofilní sklony...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat