Iron Man

Rád trávím poslední minuty ospalých nocí s širou oblohou pozvracenou hvězdami. Sedím v gauči z Ikey, v ruce držím skleničku made in china a v ní namíchaný echt táborský pití Žižkovy gule - deci jakostní okeny, tonic, a když se poštěstí tak jako třešnička na lihovém dortíku plave afroamerická oliva s peckou.

Jednou takhle popíjím svůj denní příděl ethanolu se sycenou vodou a při tom sleduju oblíbený televizní kanál CS Link / Test. Přes den tam běží poučná videa, kterak fungují obvodové syntetizátory a jak digitální přijímače chytající družicové signály. Pro poetiku některých instruktážních programů jen těžko hledat vhodná slova.

Včera v 0:32 jsem se proto těšil na svoji pravidelnou dávku elektronkových emocí, jenže ejhle. Z CS Link se rázem vyklubala Leo TV a místo rádiových družic na mě roztahovala obvody spoře oděná slečna a lámanou češtinou mi říkala, že si výslovně přeje, abych se nad ní nemilosrdně (cituji) „udělal“. Exnul jsem tedy zbytek Iron Žižky a doufal, že dá mrcha pokoj, ale asi jí to ještě víc rozpálilo, a sundala si kalhotky. Dál už si nic nepamatuju. Molekuly ethanolu totiž dorazily na místo svého určení – mozek, a vyřadily část jeho mužských funkcí z činnosti. A pak že okena škodí... Tentokrát zachránila před mravním úpadkem mě... zítra to ale můžeš být třeba ty! Bojuj pitím okeny za čistší společnost!