středa 3. prosince 2008

Upocený koncert z Balkánu

Dřív jsem si Balkán spojoval jen se sýrem do salátu, vesele se zubícími uprchlíky na BBC a snědými striptérkami, jež pózují v zaprášených pražských uličkách. Dnes se moje východoevropské rozhledy rozšířily o další položku - byl jsem na koncertě Ljiljany Buttler, jakési jugoslávské Mariah Carey. Obtloustlé stvoření s hlasem Jiřího Pomeje a prsami Haliny Pawlovské bylo fascinujícím koncentrátem ženské asexuálnosti a osobnostní podmanivosti.

Ljiljana je totiž žena, která by mohla hrát další Bond-girl, protože její hrudník je jako bio(logická) zbraň hromadného ničení. Kdybych si musel jednou vybrat, jak zemřu, zakroužkoval bych možnost "Zardoušení stádem koz Ljiljany Buttler". I několik desítek smyslně se vlnících žen mi dalo mrknutím oka za pravdu. Je to ale kus, mohl jsem vyčíst z jejich obličeje a přitom bylo jasné, že se mi nedívají mezi nohy, ale obdivně hledí k pódiu.

Jenže já si během koncertu našel svoje favority a překvapivě to nebyla skupinka lesbiček, které si v rohu sálu obdivně ukazovaly nový piercing na místech, kde se muži nervózně drbou, když koukají na fotbal a pijí pivo. Nechtěnou pozornost na sebe totiž strhl holohlavý muž, jehož taneční kreace byly jakoby obšlehnuté z taneční knihy "Jaromír Bosák aneb Stardance mi nezamotalo hlavu ale nohy".

Byl to prostě krásný večer, říkal jsem si, když jsem pisoáru projevoval už po několikáté svoji náklonnost. Jenže v tu chvíli vtrhla na hajzlíky ona holohlavá taneční bestie a namířila si to rovnou do kabinek. Myslel jsem, že se mu ze sebe zvedl žaludek, ale ten člověk hned vyšel ven a v ruce držel roli toaletního papíru a mířil k umyvadlům. Bál jsem se, že nechtěně poznám další balkánský obyčej a pomalu se smiřoval s tím, že si budu muset umýt ruce v toaletní míse, protože umyvadlo bude za chvíli pasováno na latrínu.

Ach jak se ale projevily moje středoevropské předsudky. Ach jak moc se projevila moje alkoholická slabomyslnost. Ten prostý tanečník se jen odebral k zracadlu, aby své štíhloplné tělo pokryl tenkým toaletním papírem a vysušil tak ony rajcovní kapičky mužského potu, které provoněly pánskou odpočinkovou místnost takřka k zblití. Nakonec se na mě ten plešivec hezky usmál a lámanou češtinou mi popřál hezký večer.

Dřív jsem si Balkán spojoval jen se sýrem do salátu, vesele se zubícími uprchlíky na BBC, snědými striptérkami, jež pózují v zaprášených pražských uličkách, a tlustou zpěvačkou Ljiljanou Buttler. Dnes se moje východoevropské rozhledy rozšířily o něco dalšího - poznal jsem, že i mužský pot může znamenat víc než jen koncentrovanou odpornost rodící se po kapičkách v lidském podpaží. A protože nechci být zpoceně patetický, nebudu radši říkat, co jsem na těch záchodech poznal za osvícení... Tak na krásnou zpocenou, a pokud máte upocené připomínky, sem s nima!

8 komentářů:

Peťa řekl(a)...

"Taky se slečno potíte jako vrata od chlíva?" - aneb konverzace tanečního páru!

Markus řekl(a)...

to ti nějaký chlapec řekl na plese?:)

Peťa řekl(a)...

Ne, to já říkám těm holkám, co s nima tancuju :-))))

Nora řekl(a)...

Tak to je moc fuj,o/ Péťo, budeš někdy tancovat se mnou?

Peťa řekl(a)...

jasné.. už brousím podpatky

Markus řekl(a)...

co si tady domlouváte rande?

Peťa řekl(a)...

Kdyz Ty se k nicemu nemas...

Markus řekl(a)...

tak když tady lákáš na zpocený vrata a ještě k tomu vod chlíva, to je mi tada romantika!