Chlapům stojí, vlaky jedou...

Cestovat vlakem Českých drah je to samé jako dopřávat si sexu s nezletilými - vždycky to skončí průserem. Jenže já jsem tvor omylný a do stejné řeky (vlaku) vstupuju i několikrát za sebou. Naposledy jsem se nechal nalákat na novu reklamní kampaň ČD, kde slogan hlásil, že se dráhy modernizují. Tak si tak čekám na rozkopaném nástupišti, vlak dvacet minut zpoždění, zima, vajgly, smrad, vyklapané báby, zdvořilí dědci, zhulení fakani a mezi touhle džunglí postávalo jediné světlo ve tmě - já.

Ačkoliv by pointou toho všeho mohlo být, že vlak nakonec po 30 minutách do stanice dojel, milé překvapení mě čekalo až v železniční stanici Benešov. Tehdy jsem teprve pochopil onen reklamní slogan - Modernizujeme vlakovou dopravu! Celou dobu mi vrtalo v tý mojí kebuli, kde se ta modernizace projevila - okýnka bez záclonek, na koženkových sedačkách nakreslený kosočtverce a hákové kříže s telefonním číslem (zavolej, jestli máš chuť - chvíli jsem dokonce i váhal), záchody zechcaný jako na bezdomovec v průjezdu. Jenže pak do kupé vstoupila osoba, jejíž svatozář vlila do kupé naději a mír. Unifomované stvoření 175 cm vysoké, na podpatcích, nohy jí rostly až do země, na kudrnatých vlasech nakřivo naražená čapka a v ruce kleště.

Tohle chlapa prostě potěší, ať je jakkoliv frigidní / nadrženej / zvrhlej / normální. "Kontrola jízdenek, prosím," řekla ta drážní nymfa. Na moment jsem pojal podezření, že mi kamarádi dávají předčasný dárek k Vánocům - připadal jsme si jako v pornu a měl chuť jí říct, že lístek nemám, přesto trvám na uhrazení jízdného jiným způsobem. Jenže pak mi to docvaklo a pochopil jsem, že jsem vlastně naletěl na geniální reklamní kampaň Českých drah a jejich svéráznému pojetí modernizace - staré protivné dědky nahradili roztomilými žačkami s baretem. Takže jsem si nechal lístek potupně procvaknout kovovými kleštěmi a se zmačkanou jízdenkou v upocené ruce přemýšlel, co by nastalo, kdybych tu jízdenku fakt neměl...