neděle 12. října 2008

Jak jsem zpíval Michalu Davidovi do ouška

Alkohol bývá některými nadšenci považován za nejlepší vynález lidstva (samozřejmě až po nafukovací panně a pivu). A jelikož se snažím i přes svůj neustále se zvyšující věk držet pyje na vagíně doby, dopřávám si tohoto výdobytku moderní civilizace plnými doušky.

Nejinak tomu bylo tenhle proklatý víkend, kdy jsem pozval na rodinný statek své kamarády, jejichž játra připomínají všechno možné jen ne tělesný orgán. Kamarád Kuna (krycí jméno) se od počátku expedice "za neobjevenými taji lihového bezvědomí" holedbal domácím burčákem, jehož přípravě věnoval zhruba dva týdny. Zaujatějšího člověka jsem dlouho neviděl, pětilitrový demižon s sebou hrdě nosil jako vlastní dceru, kterou se chtěl všude chlubit. Ochutnal jsem ji, čichal jsem k ní, dokonce jsem se jí i polil hodobóžovou košily, ale na nevyzrálá děvčátka ještě nemám vyvinutý jazýček.

Po dvouhodinové debatě o velikosti Rosenbergova přirození jsme nasedli do lokálního taxi a odjeli na vesnickou diskotéku do klubu Bazén. Asi jsem přehlídl nápis na dveřích - Vstup jen se dvěma promilema - protože jinak si nedovedu vysvětlit tu zkázu, která se pohybovala po klubu. Pro vědecké účely jsem oslovil několik domorodců, abych zjistil, jak reagují a zda to nejsou jen placení komparsisti. Nebyli. Rychle jsme se opili pseudopivem Rebel a za pár hodin jsem se přistihl, jak skáču na parketu, objímám cizí holky a řvu s Michalem Davidem, že chci žít nonstop.

Došlo i na echt vesnickou bitku. Dlouho jsem se necítil pod vlivem alkoholu takhle spokojenej. Muži se prali, ženy obdivně fandily a empatický DJ ztišil muziku. Toto společenství ve mně dokázalo vyvolat filantropické chutě, které jsem si musel vybít na ošklivé servírce, jíž jsem věnoval 5 Kč diškrecího. Však ta dívčina, která krásy ani rozumu mnoho nepobrala, moje chvilkové štěstí nesdílela a dala mi krutého podmíráka. Ráno jsem jí za to ale byl neskonale vděčnej...

Není totiž na to si čas od času zavzpomínat na starý časy... Ach jooo...

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

...a s tím, co příde mám chuť se rvát...

Anonymní řekl(a)...

Já jsem zase na karaoke zpívala Kaťjušu... není nad vesnickou diskotéku, člověk si potom připadá jako nadčlověk...

Anonymní řekl(a)...

jó, dlouhááá noc....

Markus řekl(a)...

...a krátké ráno :)