pátek 24. října 2008

Smrt krásných samců

Shodou naprosto zvláštních okolností jsem se ocitl v prapodivném pražském klubu. Sedačky byly potaženy kůží, takže se mi během pěti minut zapařila moje dobře šlechtěná řiťka a bez pozvání přišel na návštěvu (kardinál) vlk. Zapařeno bylo na dobré časy. Naproti mně seděla dvacetiletá holka, které by slušela titulka časopisu Nestydatá mláďata. Neznal jsem ji, ona mě taky ne, seznámili nás toho večera kamarádi.

Protože mi alkohol a pravidelná masturbace nenapravitelně pokřivily intelekt a charakter, nosím s sebou neustále velkou knihu, do níž během cesty metrem / tramvají / busem / vrtulníkem / teleportem s oblibou nahlížím. V Maximu psali, že to zvyšuje nepřímou inteligenci (jak vypadá ta přímá, se mě neptejte).

Slečnu ta věc - knížka - velmi zaujala a s obtížemi přečetla její název. Konečně intelektuálka, která má větší kozy než kruhy pod očima, zaradoval jsem se. Zeptala se, kdo to napsal. A co zkusit tiráž? odporoučel jsem ji na poslední stránku. Jenže kozochytrolínka se dovtípila, že tím myslím nějakej novej drink, o kterým asi četla v Cosmopolitanu a s nafouknutým hrudníkem začala tipovat složení - Rum, vodka, kola? Ne, ne počkej, už vím - Havana, becherovka, tonic! Okamžitě se mi zvedl žalud (ek).

Už ani nevím jak jsme se dostali na diskuzi o tom, jakou knížku v budoucnu napíšu. Opile jsem koktal, že to musí být něco o lesbičkách a bude to jakási variace na Román pro ženy. Pojmenuju to Román pro homosexuály. Aby se to dobře prodávalo.
"Počkej, počkej, to mi něco říká," zapištěla dívka, jejíž IQ bylo stejně vysoké jako moje hmotnost.
"No, to by mělo."
"To napsal ten, sakra... podle toho filmu... Jo, Ota Pavel!"
Po tváři se jí rozlil úsměv, který vidí chlap u holky jen po dobře odvedené brigádě v posteli.
"Jasně a Viewegh udělal remake. Vyškrtal srnce, ryby a fašisty, připsal pár postav, přidal nezávazný sex a pak to prodal na Barrandov," pohladil jsem ji po vlasech a šel si na bar nechat namíchat tiráž s ledem.

1 komentář:

Nora řekl(a)...

vrrrrr... mmmm....