Na východ od ráje

Jako první festival léta to odnesl slovenský Hodokvas. Původně jsem naverboval asi 163 lidí, jak se ale blížil čas odjezdu, zbyla nakonec jen (skoro švédská) trojka odvážlivců. Argumenty zběhů byly triviální jako filmy Honzy Hřebejka – na Slovensko nejedu, prej tam kradou kola od aut.

Pětihodinová cesta po D1, kolony, bouračky, magoři, Makro a kufr plný Morgana, fernetu a jiných pro tělo důležitých tekutin. Hnali jsme to na desátou večerní, kdy měli hrát Sex Pistols a taky že jo. V devět jsme to zapíchli na provizorním parkovišti, kdy kolem silnice první třídy pobíhaly opilé chalanky a vábily nás do auta na brko (moje ne).

U vstupu proběhl lehčí konflikt, guest list byl tabula rasa a naše jména nikde. Pusťte nás tam. Jedeme pět hodin. Jsme mediální partneři akce. Až z Prahy a Tábora jsme přijeli. Nakonec to vyšlo, tři pásky zelené barvy vydal vstřícný šohaj proti mému jménu a šlo se kalit. Jenže ejhle. Tady dneska žádný Sex Pistols nehrají, tyvole, to je úplně jinej festival, tady jede jen hip hop, Hodokvas je o pár kilometrů dál.

Bereme káru, sto deset, slalom mezi šohaji a chalankami a na sexy kolty dorážíme akorát. Pošlu do sebe do zásoby pár fernetů, beru Martina kolem krku a po půl hodině jdeme radši stavět stan. Kurva, punk je mrtvej a zabil ho comeback Sex Pistols. Děsněj provar. Aspoň že to další den zachránili Cypress Hill. O slovenských obyčejích, Mongolech a blondýnovi s červenou botou a dredy až jindy. Jo, a kola od aut nám braťa neukradli.