Bez obav, nebudu tady cákat svůj drahocenný literární ejakulát, od toho jsou tu jiné blogy a jiní umělci se svejma střevama a análama. Těma literárníma, samozřejmě. V neděli 25. listopadu proběhlo v experimentálním prostoru Roxy N.O.D. pražské regionální kolo ve Slam Poetry. Vocode? Kradu z oficiální webovek akce: "Slam je soutěž v přednesu poezie. Důraz se klade na poezii a především na její prezentaci. Autoři se tedy zaměřují na to, co sdělují a jak to sdělují."Jedenáct mužů a dvě růže hozené do kostela se utkali o prosincové finále pořádané v jakémsi Brně (?). Způsob a forma, kterými se snažili zaujmout porotu vybranou z řad sedícího plebsu, občas balancovaly na hranici magořiny, nonsensu,
verbálního harakiri a pochopení někdy za třicet sedm let. Kvalita poezie nebyla až tolik rozhodující, hlavně když se to rýmovalo. Každý z "básníků" zvolil netradiční způsob přednesu, někdo vedl dialog pěny a kabátu, jiný se válel na zemi v rytmu THC a s obtížemi předčítal zmačkaný papír s výrazy jako čurák, píča, mrdat, prcat (číst až po 22:00, díky). Ale celý večer pražského kola Slam Poetry 2007 byl inspirující.Přemýšlel jsem, jak to třeba příští rok vyhrát, a napadla mě parafráze na citát rockerů Michael´s Uncle: "Musíš přednášet poezii tak, že budeš mít prst v prdeli a ještě mrkat na holky."
Žádné komentáře:
Okomentovat