Abych se vyhrabal z postrozchodového marasmu, koupil jsem si ostrov. Rostou na něm palmy, má písčitou pláž, líné občany, teplé podnebí a úplatného vůdce - mě. Už týden se totiž válím v posteli s prazvláštní jihoafrickou nemocí, ven vycházím jen na občasná rande, na kterých kromě zábran a ostychu nepadají ani facky, ani jména. A protože se mi zdá tento způsob života nešťastným, stáhnul jsem si z netu hru Tropico.
V každém chlupatém muži s macho sklony se totiž skrývá bezbranné dítě s mléčnými zuby a plenkami Pampers, které si rádo hraje s vojáčky a je rádo krmeno přesnídávkami, krupicovou kaší a sušenkami Brumík. Ve svých pětadvaceti jsem v sobě objevil i já toho škvora. Nebojte, za následek to nemá, že bych chodil po městě, cucal si prst, táhl za sebou kačera a v restauraci si poroučel jídlo slovy "papu" a pití "bumbu". Ani se nepočůrávám, nedostávám hysterické záchvaty při pohledu na výlohu s legem nebo neříkám, že jaderná elektrárna je továrna na mraky.
Jen si hraju Tropico, do toho mi smaží kubánská hudba, popíjím whisku, jím prášky, vidím trojmo a klikám myší. Je to docela sranda. Zvolil jsem si, že budu komunistický vůdce, takže udržuju výborné vztahy s Moskvou, stavím lidem paneláky mezi palmami a nesnáším Američany, protože mi dali vysoký cla na moje vyvoněné doutníky. Když se zvedne intelektuální odpor, pozavírám vůdce. Když se zvedne vojenský odpor, uplatím generály. Když se schyluje k občanské válce, pustím do televizí marketingově-sofistikovanou propagandu, že jsem výjimečný, skvělý a až jednou umřu, tak z mého penisu vyroste samotný Zeus.
Zatím se mi daří, i když už mě jednou málem svrhli. Imperialisti totiž dodali mým intelektuálům zbraně a byla mela. Asi budu muset zbořit školy, abych neměl na ostrově žádné chytráky.
A protože všechno má svůj šťastný konec, tak i v Tropicu kvete láska. Už jsem si vyhlídl sličnou Kubánku. Postavil jsem pro ni nádhernou vilu s bazénem na pláži a celý barák obehnal ostnatým drátem, aby ji socialistický lid nelynčoval. Objekt střeží uplacení vojáci a v televizi běží informace o tom, že báječný kubánský vůdce Markus vězní na pláži nebezpečnou špionku, která chtěla rozvracet socialistický ráj a otrávit na ostrově všechny děti.
Náramně si to užívám a pomalu začínám chápat, co toho Castra drží pořád při životě!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
má vilu na pláži obehnanou ostnatým drátem? =dívá se denně na moře a nemůže do něj? --> bude tě nenávidět.
Pakliže může, tak to může i oplavat. Máš v tom trhliny, dělej něco!
Má bazén, moře je plný odpadků, postavil jsem kolem něj továrny a čističku.
Ta Kubánka je do mě blázen :)
Okomentovat