neděle 14. června 2009

Když jsem šel z hub

Když jsem dneska s kamarádkou scházel z Petřína, vedli jsme debatu, za níž by se nemuseli stydět ani Sofoklés s T. G. Masarykem, kdyby se jednou potkali u piva.
Já: Proč vlastně nechceš být pes?
Ona: Já bych radši byla ryba.
Já: Mně by vadilo, že bych jako ryba neměl žádný nohy, jen pitomý ploutve.
Ona: Hmmm.
Já: A rozhodně bych nechtěl být psem proto, abych se mohl olizovat mezi nohama.
Ona: A to teď neděláš?
Já: Člověk si tam normálně nedosáhne, tos nezkoušela?

(o 5 minut později)

Já: A když teda chodíš ráda na houby, užs někdy našla pravýho hřiba?
Ona: Jasně že jo. To je vlastně zákon logiky - když chodíš celej život do lesa na houby, tak prostě praváka jednou musíš najít.
Já: Hm, to je vlastně, jako kdybys chodila pořád na diskotéku, tak by ses tam podle stejný logiky měla s někým aspoň jednou vyspat.
Ona: No to dá rozum.

Takhle se baví budoucí česká inteligence aneb sofistikovaný dialog plný interkulturních narážek s důrazem na religionistický rozměr křesťanského vlivu mykologických entit uvnitř postmoderního stroboskopu zvaného městský život.

5 komentářů:

Blondyna řekl(a)...

hele, ty si tam fakt nedosahnes??? :-)

Markus řekl(a)...

Teď už jo, haf haf! :)

Blondyna řekl(a)...

a dobry?

Kate řekl(a)...

ony ty nejvíc zfantazírované rozhovory působí stejnak nejvíc sofistikovaně.

panvicka řekl(a)...

Být tebou začnu cvičit ohebnost, ke stáří se to bude hodit ;)