středa 21. května 2008

Sweet dreams

Nikdo vám neřekněme, že existuje něco jako krize čtyřiadvacátého věku. Poznáte to, když vám v lednu ve snu srazí náklaďák sestřenku i s kočárkem, ve kterým si seňorita infantilně nevozí umělohmotnou mrkací panenku, ale sedmiměsíční pískle. Poznáte to, když vám v únoru ve snu bábinka spolyká tři litry pramenité vody na ex a zmodrá dřív, než bys řekl glo glo glo. Začnete mít strach, že vám v březnu zubatá proseká zbytek rodiny. A taky že jo. Odsere to milovaná teta, která vám občas přispěla na pivo. Člověk se uskromní, časy jsou zlý, ale snad bude kurva líp.

Nikdo vám neřekne, že to nejhorší vás teprve čeká. V dubnu začnete ve snu souložit s břichem neznámé kolemjdoucí, všude krve jako z podříznutý bachyně, ale jste chlap a svoji roli plníte podle rozmarů přírody. Večer do sebe pošlete dva čistokrevný decilitry hodně reálného fernetu a svěříte se kámošovi. Že vás poslední dobou bolí hlava. Že v noci blbě spíte. Že je vám kurva blbě. Že jinak jste asi normální.

Je květen. Testosteronem napumpovaná palice se zadívá do zrzavého Adamova žebra a nutí ho si v opilosti rozpouštět vlasy. Někdo by napsal, že voní po heřmánku. Večer jde spát. Ve snu ji pozve domů na kvalitní lahvinku stolního krabicáku. Zrzka se svlékne, na pihatých ramenou stydlivě naskočí husina a vy čekáte to nejhorší. Sekání nohou. Amputace hlavy. Sex s jakoukoliv nepřirozenou částí jejího roztomilého a podivně bílého těla. A ono nic. Zrzenka se zahihňá a řekne, že s vámi nechce nic mít. No sex, amigo. Ráno se vzbudíte, venku prší a vám je krásně.

Blíží se červen a každý vám řekne, že takhle nějak vypadá vysněný happy-end.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Tyjo, ještě že jsem ve čtyřiadvaceti měla evidentně dost tvrdý spaní :)

Goggly řekl(a)...

Mno, koukám, že tyhle sny v různých mutacích obíhají všechny z nás...